Slovenský kras.cz

Návštěva Slovenského krasu patří k nezapomenutelným zážitkům. Najdete tu nádherné panoramatické výhledy, impozantní krasové jeskyně i malebné planiny.

Slovenský kras patří ve střední Evropě k největším a zároveň nejcharakteris­tičtějším krasovým územím. Není proto divu, že se, i vzhledem k výskytu vzácných rostlin a živočichů, stal v roce 1973 Chráněnou krajinou oblastí a v roce 2002 byl vyhlášen Národním parkem. Tato část krajiny je také pod ochranou UNESCO, neboť je na Seznamu světového dědictví. Jako světové dědictví se přitom označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány, přičemž na tomto seznamu se nacházejí nejrůznější budovy, hory, jezera, národní parky i celá města.

Slovenský kras najdete jižně od města Rožňava. Na jihu sousedí s Maďarskem, konkrétně s Národním parkem Aggtelek. Na východě Slovenský kras navazuje na Košickou kotlinou, na západě se přimyká k Jihoslovenské kotlině a rovněž k Bodvianské pahorkatině. Nejvyššími vrcholy této oblasti jsou Pipítka se svými 1225 metry nad mořem a Matesova skála, která měří 925 m.

Slovenský kras je natolik ojedinělou lokalitou, že vábí turisty nejen ze všech koutů Slovenska, ale i z mnohem vzdálenějších míst. Je rájem turistů, pro sportovce však zemí zaslíbenou rozhodně není. Lyžaři, snowboardisté, skialpinisté, horolezci a další vyznavači tradičních či méně tradičních zimních či letních sportů by této vzácné oblasti mohli svým počínáním a aktivitami ublížit, a proto slouží pouze pěším turistům. Ti si zde, zejména pokud jsou romanticky založení, přijdou skutečně na své. Oblast Slovenského krasu totiž protínají četné naučné stezky, spojující překrásné přírodní výtvory, přírodní památky a chráněná naleziště. Díky turistickým cestám a naučným chodníkům jsou návštěvníkům zpřístupněny nejhezčí krasové oblasti a nejpřitažlivější a nejfotogeničtější údolí.

Buďme ale konkrétní a zároveň poodhalme tajemství Slovenského krasu trochu více. Slovenský kras je tvořen rozsáhlými druhohorními vápenci. Zlomy daly vzniknout mohutným krasovým planinám, jejichž stěny jsou velice strmé. K nejznámějším patří Koniarská, Zádielská, Jasovská, Plešivecká a Silická planina. Kontrast mezi zaoblenými, jen mírně zvlněnými planinami a ostrými srázy spadajícími do údolí je velice atraktivní.

Nejsou to ale jenom krásy na povrchu zemském, které lákají turisty k návštěvě Slovenského krasu. Nachází se tu celá řada jeskyní, z nichž mnohé si návštěvníci mohou prohlédnout. Kromě jeskyní se tu skrývá i mnoho propastí. Pokud trpíte závratí, tak se vám při vyslovení jejich hloubky, která činí sto, sto padesát či dokonce dvě stě metrů, mohou právem začít podlamovat kolena. Kdo si potrpí na „nej“, měl by vědět, že nejhlubší z těchto propastí, která nese název Kunia priepasť, dosahuje hloubky asi 220 metrů.

Nenápadné planiny jsou poseté nejenom hojným množstvím jeskyň a propastí, ale i pramenů a takzvaných závrtů, což jsou prolákliny na zemském povrchu, podobající se velkým talířům o průměru několika desítek metrů, jejichž hloubka kolísá od jednoho do několika desítek metrů.

K atraktivním turistickým cílům Slovenského krasu a přilehlého okolí patří zejména Zádielský kaňon, Turninaský hrad, ale také jeskyně, zejména Gombasovská, Ochtinská aragonitová, Jasovská jeskyně či známá Domica. U zeměpisu, respektive pomyslné mapy, ještě chvíli zůstaňme a uveďme, že nejvýhodnějšími výchozími body pro pěší túry do Slovenského krasu jsou Rožňava, Jasov, Plešivec, Silica, Štítnik, Kečovo, Zádielské Dvorníky a Turnianské Podhradie.

Do Maďarska je to z jižní části Slovenského krasu doslova coby kamenem dohodil. Národní park Aggtelek je de facto pokračováním známého Slovenského krasu na maďarském území. Jeskynní systém Domica-Baradla obě krasová území pod zemí propojuje. Ale pozor, Baradla, to není jen nějaká kratinká uzounká podzemní chodba, ale mohutný jeskynní systém, dlouhý téměř 25 kilometrů! Rozkládá se zhruba mezi obcemi AggtelekÉgerszökJósvafö. Jeskynní systém Baradla je mezi jeskyňáři známý pojem: mluví se o něm především proto, že se tu nachází údajně největší stalagmit na světě. Tento obří krápník dosahuje neuvěřitelné výšky 25 metrů! Od jeskynních prostorů na slovenské straně jsou maďarské jeskyně odděleny pouze mříží.

Kdo má rád čerstvý vzduch, pěkný výhled a prohlídky jeskyní ho proto příliš nelákají, nebude ve Slovenském krasu rozhodně zklamán. Velice častým výletním místem bývá Zádielský kaňon či návštěva Turnianského hradu.

Pokud se zajímáte o historii a stojíte o další prohlídku hradu, potěší vás jistě hrad Krásna Hôrka. Byl založen v první polovině 14. století a nyní je to národní kulturní památka se zajímavou expozicí historického nábytku, habánské keramiky a zbraní.

Vraťme se však zpět do lůna přírody Slovenského krasu. V minulosti rostly na území Slovenského krasu především listnaté lesy. Tyčily se tu duby a buky, ale velmi dobře se tu dařilo i habru a lípě. Dnes už to není, co bývalo, protože část dřeva se již vytěžila. I tak je ale tato oblast stále krásně zalesněná, takže zejména v létě poskytují výlety, vedoucí údolím, blahodárný odpočinek v podobě příjemného stínu. V oblasti Slovenského krasu roste velmi mnoho druhů chráněných teplomilných rostlin, a z tohoto úhlu pohledu jsou významné zejména silně zamokřené louky v okolí Štítnického potoka. Pestré přírodní podmínky ovlivňují významně i faunu. Mísí se tu a žijí v pospolitosti jednotlivé druhy horských, lesních i stepních živočichů.

Slovenským krasem protékají řeky Slaná, Turňa a Muráň, které mají hodně krátkých přítoků, takže dešťová voda se vsakuje rychle do podzemí. Tato oblast je tedy mimořádně bohatá na spodní vody.

Ve Slovenském krasu je největší krasové jezero v zemi. Jmenuje se Jašteričie jazero a najdete ho na Silické planině v nadmořské výšce 587 metrů. Na délku měří 200 m a je široké 127 m. Voda tu však není příliš čistá, jezero postupně zarůstá řasami a vodními rostlinami.

Kdo by se chtěl vykoupat, tomu poslouží koupaliště. Nejbližší jsou ve městech v Rožňava, Šafárikovo, Gemerská Horka a Betliar. Milovníci teplých proudů si mohou lebedit nedaleko Šafárikova v termálním jezeře. Nedaleko Hrhova je další přírodní jezero, vodní nádrže jsou i u obce Jablonov, Brzotín a Turnianske Podhradie.

Kdo navštíví Slovenský kras a přilehlé okolí, bývá okouzlen i malebnými vesničkami: snad v každé najdete zajímavé kostelíky a také zvonice, které jsou pro tuto část Slovenska charakteristické. Slovenský kras, to je ojedinělý kout přírody, v němž se na poměrně malé ploše snoubí spousta zajímavostí, takže se sem budete rádi vracet.

— Ing. Miloslava Martínková —

© 2009 - 2018 Slovenský kras.cz. Všechna práva vyhrazena. Kontakt: info@econtent.cz.